Zlatník říšské koruny a šperkař Peter Carl Fabergé

Peter Carl Faberge se narodil 30. května 1846 v Petrohradě v rodině německého šperkaře Gustava Fabergého a jeho dánské manželky Charlotty Jungstedt. Otcovi předkové pocházeli z francouzských Hugenotů a až do začátku 19. století žili v Pikardii, tedy oblasti na severovýchodě dnešní Francie. Poté se přesunuli do Livonie, která tehdy patřila do správy ruského impéria.

Už v roce 1860 zanechali oba rodiče milého Petera v ruské říši samotného a odjeli na stará kolena do Drážďan. Peter Carl měl za sebou výuku na Škole umění a tvorby v Drážďanech a roku 1864 se vydal na studijní cestu po Evropě, která trvala dlouhých osm let. Navštívil během nich území dnešního Německa, Anglie a Francie, prošel si kurzem ve Schloss Commercial College v Paříži a samozřejmě poctil svou přítomností mnohé umělecké galerie situované do oblasti evropských metropolí. V roce 1872 se vrátil do Petrohradu, kde se oženil s Augustou Julií Jacobs.

Peterův prozatimní správce v Petrohradu, jeden z největších důvěrníků jeho otce a osobní mentor, Hiskais Pendin, zemřel v roce 1882, takže správa celé rodinné firmy zůstala v Peterových rukách. Ten mezitím obdržel titul "Mistr zlatník", který mu dovoloval přidat k podpisu vlastní punc. Peterova práce měla ostatně tak vysokou reputaci, že nemusela být podrobena zkouškám jakosti. Časem začal Petera následovat v jeho stopách i mladší bratr Agathon, velice talentovaný designér, který studoval rovněž na škole v Drážďanech. Oba se pak stali slavnými na pan-ruské výstavě v Moskvě v roce 1882, kde získal Peter zlatou medaili.

Peter se také brzy rozhodl opustit módní francouzský styl 18. století a přišel s vlastními novými nápady, které mu ostatně pomohly k prosazení se jako dvornímu umělci v blízkosti cara Alexandera III., jenž jej v roce 1885 poctil titulem Zlatník říšské koruny. Alexander III. Romanov pak dal Fabergého společnosti lukrativní zakázku. Jednalo se o slavné velikonoční vejce, které mělo být darem pro carevnu Marii. Carská rodina byla velice spokojená, o rok později si u Fabergého objednala rovněž a car sám nechal Fabergého tvořit podle jeho vlastního uvážení. Alexanderův nástupce Nikolaj II. nechal pro svou rodinu objednávat každoročně dvě velikonoční vejce, jedno pro svou matku a druhé pro svou milovanou manželku Alexandru.

Ačkoliv v souvislosti s jménem Fabergé proslula nejvíce právě velikonoční vejce, rodinná firma produkovala i rozličné množství šperků nebo třeba stříbrného prostírání. Fabergého firma se stala nejslavnější a největší šperkařskou firmou v celém Rusku. Kromě sídla v Petrohradě měla pobočky i v Oděsse, Moskvě, Kyjevu nebo Londýně. Mezi léty 1882 a 1917 vytvořili více než 150 tisíc kusů kvalitních šperků všeho druhu. V roce 1900 Fabrégeho práce reprezentovaly Rusko na tehdy pořádaném světovém veletrhu ve Francii. Protože však zde byl Fabergé jedním z porotců, nemohlo se jeho vlastní dílo zapojit do soutěže, přesto získal zlatou medaili a francouzskými zlatníky byl oceněn titulem Mistr. Výstava skončila pro Fabergého firmu obrovským úspěchem i po stránce komerční, krátce po jejím skončení přišlo totiž nevídané množství objednávek na nejrůznější zboží. V roce 1916 se Fabergého firma stala akciovou společností s kapitálem tří milionů rublů.

Po VŘSR společnost převzal výbor Fabergého zaměstnanců a v roce 1918 byla firma znárodněna bolševiky. Fabergé opustil Petrohrad a odcestoval do Německa, později žil krátce i ve Švýcarsku. Nikdy se po duševní stránce nevzpamatoval z rány uštědřené mu bolševickým převratem a zemřel ve Švýcarsku 24. září 1920.

Související zboží