Kde se vzaly, tu se vzaly perly

Kulaté, zvláštně lesklé, s mírně proměnlivým odleskem. Ano, řeč je o dokonalých perlách, jejichž původ naši prapředkové připisovali božstvům. Pravda je ale mnohem prozaičtější – za jejich vznikem stojí mnohdy náhoda, a ve své podstatě nepořádek vniklý mezi lastury mušle.

Jak vznikají perly

Perla totiž není nic jiného než drobný předmět, například zrníčko písku, obalené perletí. Tou jej obalí samotná mušle - perlorodka, která se tak snaží bránit před cizím předmětem uvnitř ní. Proces je to ale skutečně zdlouhavý. Jedna milimetrová vrstva perleti se totiž buduje tři roky.

Kultivované perly

Kromě přírodních perel jsou dnes ale velmi rozšířené i farmy na výrobu perel kultivovaných, kde celému procesu vzniku perly napomáhá lidská ruka. V umělých nádržích zde člověk mezi lastury vkládá opět zrnko písku, a celý proces probíhá v zásadě stejně jako v přírodě. Perly přírodní jsou ale hodnotou pochopitelně mnohem, mnohem cennější a najdete je pouze v těch nejdražších klenotnictvích.

Mořské perly

Nejdražší perly jsou ty největší, s pravidelným kulovitým tvarem, vysokým leskem a rovnoměrnou barvou. Při porovnání sladkovodních a mořských jsou to pak právě ty mořské, které mají nejvyšší cenu, a jsou také výrazně vzácnější. Každá z mořských oblastí přitom vyhovuje jinému druhu perlotvorky, a tak se produkované perly liší třeba také zbarvením. Kromě perel bílých to jsou především perly narůžovělé, nazelenalé, kouřové, nebo proslulé černé perly z tahitských farem.

Sladkovodní perly

Perly říční mohou být barevně ale ještě různorodější. Mimo bílých a krémových můžete vidět žluté, růžové, fialové, modré, zelené, nebo třeba oranžové - vždy s vysokým leskem.

Využívají se zejména ve šperkařství, a to ve všech možných velikostech, barvách i tvarech. Cenově se ale pochopitelně výrazně liší. Například puzetové náušnice ve stříbře seženete už za pár set korun, zatímco víceřadý náhrdelník vás přijde bez mrknutí oka třeba i na několik tisícovek. Nemluvě dokonce o zlatých špercích se vsazenými perlami.