Zlatnický rod Miseroni z Lisonu

Původem milánští zlatníci se na prahu 17. století mohli jako věrní služebníci habsburského domu přesunout do českých zemí, kde lze uvést lokality jako Brandýs nad Labem, Český Krumlov či panství Krašov poblíž Plzně, kde měli k dispozici brusičské mlýny. Rod, který pochází z lombarské obce Lisone byl pravděpodobně uveden do šlechtického stavu milánskými velkovévody již ve 14. století.

Zakladatelem slavného zlatnického rodu Miseroniů byl Gasparo Miseroni, jenž se narodil v roce 1430 a již tehdy provozoval jako majitel obrovského finančního kapitálu klenotnickou dílnu. Jeho vnuk Ambroggio Matteo (1480-1525) rozšířil slávu a věhlas celé rodiny natolik, že přišly zakázky i z nejvyšších italských šlechtických kruhů, najmě od milánských Sforzů a florentských Medicejů. Lorenzo Medici, Francesco II. Sforza nebo papež Pius III. Piccolomini uzavírali s rodem Miseroni velmi lukrativní smlouvy. Jméno Miseroni proniklo i do tehdejších Čech. Rudolf II., známý mecenáš a obdivovatel veškerého umění, se přidal do dlouhé řady zájemců o služby těchto zlatníků, spolu se svým bratrem Matyášem nebo některými členy svého dvora v Praze či Vídni.

Miseroniové se dokonce podíleli i na výzdobě Escorialu v letech 1582-1589, na doporučení španělského krále Filipa II. se pak dostali i do Čech v roce 1588. Od tohoto roku totiž bratři Oktavián a Jan Ambrož získali vlivnou funkci u dvora Rudolfa II., stali se totiž císařskými dvorními brusiči drahokamů. Jako milý bonus jim k tomu přináležel roční plat deseti zlatých. Oba bratři se za věrné služby Rudolfovi II. dostali do šlechtického stavu, rodová větev Miseroniů v Itálii ale vymírá v roce 1630, kdy se severní Itálií prohnala morová nákaza.

Syn Oktaviana Miseroniho Dionýs (1607-1661) to ve dvorské kariéře dotáhl na správce pražských hradních sbírek. V roce 1648 byl nicméně švédskými vojáky téměř umučen a musel vydat chtě nechtě klíče od pokladu, který byl následně Seveřany vyrabován. Císař Ferdinand III. jej nicméně v roce 1653 povýšil do rytířského stavu v Českých zemích a polepšil jeho erbovní znamení.

Celý rod pak vymírá v roce 1760 smrtí Kateřiny Miseronové z Lisonu. Samotný erb rodu pak tvoří šestkrát napříč rozdělené modré a bílé pruhy, klenotem erbu je černá orlice s korunou na hlavě. V roce 1653, kdy došlo k vylepšení erbu, černá orlice smí od této doby třímat smaragd ve své levici.

Miseroniové byli spřízněni s mnoha evropskými šlechtickými rody. Zmiňme za všechny například milánské rody Rossi, Solari, Castiglione nebo Magni nebo původem české rody, jako například Michny z Vacínova, Malovce z Malovic nebo Materny z Květnice.

Související zboží

počet:0 ks
cena:0 Kč

Váš nákupní košík neobsahuje žádné zboží.