Velikonoce
Velikonoce patří k pohyblivým svátkům, jejich datum není přesně stanoveno. Alespoň ne podle našeho novodobého "západního" kalendáře. Ovšem tento svátek je především spojován s jarem a různými tradicemi. Každý z vás si představí pod pojmem Velikonoce – barvení vajíček, čokoládové králíčky, pomlázky, velikonočního beránka atd.
Proč se Velikonoce slaví?
Na tuto otázku by někteří z nás nedokázali odpovědět, ale každý křesťan ví, proč se tento svátek slaví. Je to nejvýznamnější svátek pro křesťany, protože si připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista, k němuž podle víry křesťanů došlo třetího dne po ukřižování. Kristovo ukřižování se událo kolem roku 30 či 33 n.l.
Jak je to s tradicemi na Velikonoce?
Velikonoční pondělí a pomlázka
Každý z nás má nějaké tradice, které upřednostňuje. Velikonoce jsou především spojeny s pomlázkou, která má také svojí tradici. Ve 14. století manželé a milenci šlehali své manželky a milenky. Uplést pomlázku v té době uměl každý. Ovšem ten kdo včasně ráno nevstal, byl polit studenou vodou v posteli, tudíž v dřívějších dobách na Velikonoční pondělí všichni muži a děti vstávali brzo ráno a chodili koledovat. Obcházeli sousedství a šlehali děvčata, aby byly v příštím roce zdravé.
Velikonoční vajíčka
Další tradicí, kterou pravděpodobně zavedli Egypťané, jsou Velikonoční vajíčka. Nejstarší nalezená kraslice je stará 2300 let, což je neuvěřitelně dlouhá doba. Vajíčka, ale měly stejnou tradici, jako dnes. Dostávají je koledníci za odříkání hezké koledy. Ovšem vajíčka, o které se koledovalo, musely být plná a barevná, tzv. uvařeny na tvrdo. Typické barvy pro vajíčka jsou žlutá, želená, červená a hnědá. Jedná se především o přírodní barvy, aby je mohl každý doma obarvit. Kraslice, které jsou vyfouknuté, byly a stále jsou používány pouze k dekoraci.
Velikonoční beránek
Velikonoční beránek, který je z dalších tradic, je symbolem člena Božího stáda. Beránek je od středověku známý, jako obřadní pokrm. V dnešní době je branný, jako sladká pochoutka, stejně jako Velikonoční zajíček.
Pašijový týden (nebo též svatý týden)
Spousta z vás by, ale nemusela znát tzv. Pašijový týden (svatý týden), ten začíná květnou nedělí a končí Velikonocemi, tedy nedělí. Tento týden připomíná vrchol Ježíšova života – jeho smrt a vzkříšení. Každý den v tomto týdnu má své jméno.
Pondělí, které je nazýváno, jako modré nebo také žluté. V tomto dni se uklízelo v domě a v jeho okolí. Úterý bylo šedivé a tento den se vymetaly pavučiny. Středa byla sazometná anebo škaredá – vymetaly se saze. Čtvrtek byl zelený - poslední večeře Páně – připomíná se poslední večeře Páně pří níž se Ježíš loučil s apoštoly a označil Jidáše za zrádce. Pátek byl velký a to proto, že umřel Ježíš Kristus. Dále pak byla bílá sobota, velikonoční neděle a pondělí červené.
