Jantar je ve skutečnosti mineralizovaná pryskyřice jehličnanů z období třetihor. Jantary jsou tedy staré nejčastěji padesát milionů let, záznamy ale hovoří i o jantarech starých až 320 milionů let, tedy z období prvohor. Každý jednotlivý jantar, nebo šperk z něj vyrobený, je proto historickou cenností, přeživší stovky generací živých organismů na této planetě, což z něj už samo o sobě dělá výjimečný exemplář.
Jantary se mohou mírně lišit svým složením, stejně jako i barvou. Nejčastější zbarvení je medově zlaté, může být ale i žluté, červené, kávové i bílé, od průhledného až po mléčné.
Jantary pocházejí z různých částí světa. V Evropě nejčastěji pochází z jehličnanu Pinus Succinifera, v Americe z luštěniny Hymenaea Courbaril. Naleziště pak můžete najít konkrétně na jižním pobřeží Baltského moře, kde je největší světové naleziště, dále pak v okolí ruského Kaliningradu, v Rumunsku, na Sicílii nebo ve Velké Británii. Mimo Evropu pak například v Barmě, ve Střední Americe nebo v Mexiku, kde jsou naleziště vzácných červených jantarů. Ani Česko ale nezůstává pozadu – jantar u nás byl objeven třeba u Valchova, Boršova nebo Velkých Opatovic.
V jantaru můžete mimo samotnou mineralizovanou pryskyřici mnohdy najít ale i další pozoruhodné historické artefakty, od prachových částic, mechů a drobných rostlinek, až po hmyz a drobné živočichy, kteří jsou uchováni v dokonalém stavu i po milionech let. Takovéto exempláře oceňují zejména vědci, kterým slouží pro odhalování tajů dávné historie, ale i šperkaři, kteří jsou z takovýchto kousků schopni vytvářet klenotnické skvosty nebývalé ceny. Z jantarů se běžně vyrábí celé portfolio šperků, od náušnic, přes náhrdelníky, prsteny i přívěsky.
