Vánoce mají dlouholetou tradici nejen v Čechách, ale i v dalších zemích světa. Dnes je sice vnímáme jako křesťanské svátky, spojujeme je s narozením Krista, jejich původ však najdete už v pohanských tradicích. Náboženský význam Vánoc ale není tak důležitý. Během několika let se z nich totiž staly svátky klidu a pohody. Dny, které chceme strávit se svou rodinou a přáteli.
Vánoce se po celém světě slaví jinak a ani v evropských státech není průběh Vánoc zcela totožný. Vždy v nich ale hraje důležitou roli postava Ježíška, Santy Clause, Otce Vánoc nebo Dědy Mráze. Hodně odlišné, oproti našim zvyklostem, je prožití vánočních svátků ve Velké Británii, USA a Kanadě. Tam vánoční dárky přináší Santa Claus. K dětem je veze na saních, které táhnou otrlí sobi. Do domu se Santa dostane komínem. Dárky se v těchto zemích rozbalují až ráno 25. prosince.
Víte, jak slaví Vánoce v sousedním křesťanském Polsku? Vánoce zde začínají až na Štědrý den. Poláci tedy neslaví den sv. Mikuláše ani období adventu. Večeře je bohatá, o dvanácti chodech, které symbolizují všech dvanáct měsíců v roce. Tradičním polským jídlem je boršč, ryba nebo krocan (ten je populární hlavně v současnosti).
Některé evropské státy slaví pravoslavné Vánoce, jejichž dny spadají na dobu 6. až 7. ledna. Týká se to hlavně Ruska, ve kterém Vánoce v minulém století ztratily svůj význam. Dnes jsou oslavy spojeny s příchodem nového roku a Dědem Mrázem. Specifický způsob oslavy vánočních svátku mají i skandinávské státy, Dánsko nebo Itálie. Všude ve světě je ale populární cukroví, vánoční koledy, stromeček a jesličky. Nesmí chybět bohatá večerní tabule s národními pokrmy a zabalené vánoční dárky.
Vánoce neslaví například Židé, kteří za svůj největší svátek v roce považují Chanuku, neboli Svátek světel.