Historické prameny, které připisují kamenům léčivou moc, zmiňují mnoho receptů, jak kameny používat, aby se probudila či upevnila jejich moc. Vyráběly se z nich amulety, také byly součástí různých lektvarů a lidé věřili, že mají moc zahánět zlé síly či chránit před uhranutím. Nejstaršími záznamy jsou například doklady za staré Indie (léčivé výluhy a vody z drahých kamenů) či starověkého Egypta (působení kamenů na čakry – oblasti lidského těla). Z „evropského“ kontinentu jistě stojí za zmínku léčba kameny, kterou užívali Keltové, při které si postižený lehl s roztaženýma rukama na zem, nechal se obložit léčivými kameny a do druhého dne do sebe kameny absorbovaly jeho neduhy a on odešel zdráv. To se asi netýkalo otevřených zranění z bitev, přesto jde o pozoruhodné účinky, připisované právě léčivým kamenům. Z novodobé historie můžeme také poukázat na zajímavost, kdy vzácné koruny a šperky světových panovníků prý byly často osazovány drahými kameny nejen pro estetický účinek, ale právě také pro víru v jejich léčebné a posilující účinky.
Léčivé kameny v historii
Mohlo by se na první pohled zdát, že fenomén léčivých kamenů je trend posledních několika desetiletí a že jde víceméně jen o šikovný obchodní tah, jak zpeněžit i ty kameny, které nedosahují takových kvalit jako například diamanty či smaragdy. Pravdou ale je, že o vliv a moc kamenů se zajímaly již pradávné starověké kultury po celém světě, a to aniž by na sebe vzájemně mohly působit a ovlivňovat se. Zdá se tedy, že kameny opravdu nějakou moc mají. Minimálně dokážou přitahovat pozornost.