Diamant
Bezesporu nejpopulárnějším drahokamem světa je diamant. Čistý diamant je bezbarvý nebo žlutý, ale v závislosti na příměsích se můžeme setkat také s celou řadou barevných zabarvení – například rudé diamanty, zelené, hnědé, černé apod.) Jeho název v překladu znamená „nepřemožitelný“ a nachází velké uplatnění v mnoha oborech lidské činnosti – právě proto, že vyniká obrovskou tvrdostí. Mimo to má ale také jedinečné optické vlastnosti, takže je naprosto ideální jako součást šperků. Díky dokonalému lomu světla je diamantový šperk (náušnice, prsten, brož, náhrdelník aj.) vždy jasný a zářivý a navíc má velmi dobrou chemickou odolnost proti agresivním vlivům prostředí. Nejčastěji používaným „druhem“ diamantu ve šperkařství je briliant, který vzniká vybroušením surového diamantu s použitím specifických postupů do jedinečné podoby.
Zelený smaragd
Zelený drahokam smaragd. Mystickým drahokamem, kterého si cenili nejen starověcí Egypťané, ale i celé generace učenců, myslitelů a mágů, je zelený smaragd. Podle pověstí byl smaragd oblíbený drahokam královny Kleopatry a možná i díky tomu byl následně dlouhá staletí považován za kámen moudrosti a prosperity. Ve světě šperkařství je velmi ceněný, protože jeho výskyt je poměrně vzácný.
Rubín a safír
Dalšími velmi ceněnými drahokamy jsou rubín a safír. Lze je označit i jinak. Rubín jako červený drahokam a safír jako modrý drahokam. U safíru by však toto označení nebylo zcela přesné, neboť může mít i jiné barvy. Z nich nejznámější je však zcela jistě modrý safír. Tyto drahé kameny jsou svým chemickým složením příbuzné a často může dojít k jejich záměně. Zatímco klasické rubíny mají rudou barvu, safíry jsou zbarveny kromě zaměnitelné rudé také žlutou, modrou, oranžovou či zelenavou barvou. Zajímavostí je, že šperky, opatřené opracovanými rubíny, mohou být mnohem dražší, než kdyby byly osazeny „obyčejnými“ diamanty.
Oblíbený opál
Neměli bychom zapomenout na oblíbený opál. Drahokam, který je také velmi často využíván pro šperkařské účely - většinou se jím osazují prsteny a náhrdelníky. Opracování opálu ale není jednoduché, protože jeho struktura už není tak tvrdá jako ostatní drahokamy a snadno se může poškodit. Proto bývá opál upravován pomocí zaoblování a vyhlazování. Jeho zvláštností (a možná i předností) je fakt, že je do sebe schopen absorbovat látky (nečistoty) ze svého okolí a to může způsobit změnu jeho zabarvení. Typickým příkladem může být barevná reakce opálu na změnu teploty prostředí – například i lidského těla.
