V naší západní společnosti hraje zásnubní prsten důležitou roli. Dívka jej nosí na levém prsteníčku, což je prst mezi malíčkem a prostředníčkem. Zásnubní prsteny nosí tedy dívky na stejném prstu, na který si od svého budoucího manžela nechá při svatebním obřadu navléknout také prsten snubní. Potom se žena samozřejmě rozhodne, jak bude oba prsteny nosit. Může je mít oba dva na jednom prstu, může nosit každý na jiném prstu, nebo i každý na jedné ruce. Čím déle po svatbě, tím více si ženy přizpůsobují nošení prstenů spíše podle svého pohodlí, nežli podle tradice. Dokonce některé ženy z různých důvodů nakonec nenosí prsteny vůbec. Buď proto, aby si je nezničily při práci, nebo protože jim jsou po letech malé. V takovém případě však není od věci navštívit nejbližšího důvěryhodného a šikovného zlatníka, který prsten umí zvětšit. Zatím ještě pořád šikovných zlatníků máme u nás dost.
Tradice zásnubních prstenů sahá do doby před mnoha lety. Lidé kdysi prý dokonce věřili, že ze čtvrtého prstu levé ruky (tj. Prsteníček) vede žíla přímo do srdce. Dostala název „vena amoris“, tedy „žíla lásky“.
Kdysi se jako zásnubní prsteny jen „obyčejné kroužky“, například ve starověkém Egyptě. Symbolizovaly prý nekonečnost lásky. O něco později zase starověcí Římané dávali dívkám prsteny s klíčkem, který je prý měl ochraňovat. Dokonce prý římské nevěsty dostávaly prsteny dva. Jeden zlatý, který nosily při slavnostních příležitostech a jeden obyčejný na všední den.
V dnešní době jsou moderní zásnubní prsteny s broušenými kameny. Bývají vyrobeny z různých drahých, ale i běžných kovů, a to v rozličných cenových relacích. Kdo si nemůže dovolit, nebo prostě nechce klasické zlaté prsteny s diamanty, může si vabrat ze široké škaly levnějších alternativ. Nejběžnější a nejklasičtější však je stále zlatý zásnubní prsten s diamantem.