Opál

Opál a šperky s opály

Opálů existuje několik druhů: drahý opál, ohnivý opál, andský opál (růžový), černý opál, obecný opál. Ve staroindickém sanskrtu byl opál označován jako upala, v řečtině opallios a v latině opallus. Všechny tyto tři výrazy mají stejný význam a znamenají doslova „drahý kámen“ nebo „drahocenný kámen“.

Charakteristika opálu

Chemické složení opálu: SiO₂ (tj. stejné jako křemen, avšak v případě opálu navíc v kombinaci s molekulami vody)
Mineralogické zařazení opálu: oxidy
Tvrdost opálu: 5,5 – 6,5 (na Mohsově stupnici tvrdosti, kde 1= nejměkčí a 10= nejtvrdší)

Vznik opálu je velice zajímavý. Laicky řečeno - představte si hustý gel s vysokým obsahem křemíku, který vyplnil různé štěrbiny a praskliny v horninách, kde za nízkých teplot ztuhl v kámen. Nejčastějšími druhy hornin, ve kterých se dnes opály nacházejí, jsou limonit, pískovec, čedič či ryolit. 
Opál má jedinečnou vnitřní strukturu, ta je tvořena jakoby kuličkami oxidu křemičitého (SiO2), tzv. globuly. Velikost těchto „kuliček“ významně ovlivňuje kvalitu barvoměny drahých opálů.
Hře barev u drahého opálu se říká opalizace či opalescence.
Světoznámým nalezištěm drahého opálu je okolí východoslovenského Dubníka, kde se překrásné drahé opály těžily již ve starověku a největší intenzity dosáhla těžba ve středověku. Však také opál z tohoto naleziště zdobil korunu římské říše z 10. století.

Výskyt opálu: drahé opály se dnes těží především v australském státě Queensland, méně kvalitní avšak také velice krásné drahé opály se v poslední době začaly na trhu objevovat z Etiopie. Překrásné ohnivé opály poházejí z Mexika, růžové opály z Peru. Obecný opál se v různých formách vyskytuje poměrně často. V ČR můžeme jmenovat například okolí Křemže poblíž Českých Budějovic.

V naší nabídce australský drahý opál, označovaný též jako boulder opál.